Ve druhé polovině 19. století začali obyvatelé pražského předměstí Smíchov pociťovat, že jim chybí pivo. Vařilo se jen v centru, což nestačilo. I vzchopili se smíchovští podnikatelé k činu a 23. října 1869 založili na vltavském břehu akcionářský pivovar. Stojí tam a vaří dodnes. Už za tři roky otevřeli na dvoře restauraci Na verandách. Také je tam dodnes a můžete do ní zaskočit.

Proslulé jméno Staropramen dostal pivovar až v roce 1913 po jednom ze svých piv. Prosperoval a v roce 1932 už byl největším výrobcem pěnivého moku u nás. Ten pravý kvas však měl teprve přijít. V předválečných letech 1933 až 1937 došlo k boomu. Vše se zvětšovalo a modernizovalo. Například přibyly varny a sudy nahradily ocelové tanky.

Jenže vypukla válka a ta výrobě ani chvílím u půllitrů nepřeje. Přišel mír a s ním další rána – znárodnění. Staropramen byl začleněn do národního podniku Pražské pivovary. Ovšem pivo si Čechům netroufne vzít žádný režim… Na sklonku padesátých let se na své místo vrátily měděné kádě, které byly ukryty před nacisty. V roce 1960 překročila produkce milion hektolitrů za rok. A milionů přibývalo.

Po revoluci v roce 1989 se národní podnik vrátil do podoby akciové společnosti. Proběhla monstrózní rekonstrukce, byla instalována jedna z nejlepších a největších varen v Evropě. Zvládne 3 000 000 hektolitrů piva ročně. Dnes je Staropramen součástí pivovarské skupiny MolsonCoors, vývozcem do 30 zemí a významnou hybnou silou pražského společenského života. Jeho curriculum vitae píšete i vy. Tak v sobě napěňte nějakou tu kapitolku.
A ať má říz!

Jak se vaří Staropramen?
Staropramen se už skoro 150 let vaří prakticky stejně. Stejně dobře: Z kvalitních přírodních surovin, pečlivě a jedinečným způsobem, který dává každému z piv právě tu chuť, kterou má mít.
Ingredience:
Základem jsou voda, slad a chmel. Voda je kvalitní, slad z vybraných druhů ječmene, odrůdy chmele pocházející z toho žateckého, pro nás i jiné nejlepšího na světě.
Postup:
Nejdříve přeměňíme ječmen na slad. Namočíme, necháme vyklíčit a usušit. Ve varně důkladně smícháme. Potom vaříme například tradičním českým dekokčním dvourmutovým varním způsobem. Určitě ho znáte, my ho používáme už od roku 1871. Do vzniklé horké sladiny přidáme několik druhů chmele pro přírodní hořkost. Vaříme a proměníme tak v mladinu. Necháme ji zchladit a vrazíme do ní asi 18 000 000 buněk pivovarských kvasinek na mililitr. My používáme vlastní kmen Saccharomyces cerevisiae, duši našich piv. Kvasením vznikne mladé pivo. To už jen nechte dozrát v chladu a temnu. Kdo chce, může ještě filtrovat. Kdo žízní, rovnou točí a dává si.

Na zdraví!

Zdroj: www.staropramen.cz