První ověřená zmínka o výrobě piva v této obci nedaleko hlavního města pochází z roku 1557. Ve starých kronikách stojí: „Tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích.“
Pivovar zde byl postaven pravděpodobně roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala. K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století, kdy se dlouhodobým nájemcem stal sládek Alexandr Kottler, působil zde téměř 32 roků. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897, byl Únětický pivovar třetím největším v tomto regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav tehdy činil pouze 7000 hl moku za rok). Za zmínku také stojí, že už v té době byl v Úněticích využíván parostrojní pohon. K místnímu pivovaru patřil historicky také rybník západně od obce, odkud provoz v zimě získával led. Ten byl pak skladován v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu do objektu. Místnost o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou ledu vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pro výrobu piva pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice. Další potřeba vody, zejména užitkové, byla kryta z nedalekého rybníka, odkud do podniku vedlo dřevěné potrubí.
Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích – a mělo svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v únětických hostincích (U Landů a U Kejmarů), lahvové se prodávalo, dnes by se řeklo v bufetu, U Nykodýmů.
Rozvážku piva do okolí zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, později svým nákladním automobilem. Mezi stálými odběrateli byli například hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích nebo Klášter Kapucínů v Praze. Podle vyprávění jednoho z pamětníků pivovarské sladovny se svého času pivo z Únětic v noci vozilo i do známé restaurace „U Holubů“ na Smíchově, kde se prodávalo jako pravé plzeňské.
20. století pivovaru příliš nepřálo
Sílící tlak konkurence na začátku 20. století způsobil pivovaru problémy, stagnaci umocnilo i umístění mimo průmyslové město. Z 1.světové války se podnik už nikdy nevzpamatoval (v posledním válečném roce 1916-17 uvařil jenom 2 026 hl). Poválečná a prvorepublikové léta byla sice o něco lepší, ale o staré zašlé slávě si mohl pivovar nechat jen zdát. Další rána přišla s Protektorátem a kolem roku 1942 byl pivovar zakonzervován. Po smrti nájemce J. Fiedlera (1943) podnik přebrala jeho žena Olga a dcera Marie, které po roce 1945 činnost pivovaru překvapivě rychle obnovily a technologicky jej zmodernizovaly. Rokem 1948 ovšem skončilo majetnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta a do Únětic byla dosazena správa ze smíchovského Staropramenu. Pivovar byl sice ještě začleněn do svazku Rakovnicko-kladenských pivovarů, ale v březnu 1949 definitivně výrobu (s finálním výstavem 375 hl) ukončil. Fungoval pak ještě chvíli pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, v roce 1951 se ale tehdejší historie únětického pivovarnictví na dlouhá léta uzavřela a objekt sloužil jako sklady.
V roce 2011 se opět začalo vařit pivo
V březnu 2010 se pod vedením manželů Tkadlecových z nedalekých Roztok u Prahy začal připravovat projekt na „Znovuzrození Únětického pivovaru“. V září téhož roku byla založena akciová společnost Únětický pivovar, která v listopadu odkoupila objekt pivovaru od společnosti Primo k.s., která zde provozovala sklad mléčných výrobků. Stavební úpravy začaly bezprostředně poté. Budovu bylo nutné upravit tak, aby vyhovovala dnešním legislativním a technologickým požadavkům výroby piva a současně byl kladen důraz na zachování původní atmosféry celého objektu. V rámci plánu rekonstrukce bylo i vybudování přípojek plynu, vody a kanalizace. Díky podpoře přátel Únětického pivovaru a obce Únětice mohla být 4. dubna 2011 zahájena instalace nové technologie. Dodavatelem celého vybavení je česká společnost Destila. První várka Únětického piva byla uvařena 15. května a 11.června 2011 se slavnostně otevřely brány Únětického pivovaru a byla zahájena novodobá historie pivovaru.
Během relativně krátké doby se podařilo najít pro Únětické pivo odbytiště nejen v blízkém okolí, ale také v Praze. K dnešnímu dni se Únětické pivo čepuje v několika desítkách podniků. Na jaře roku 2012 byla výroba rozšířena (instalace dalších kvasných kádí na spilce a ležáckých tanků) a otevřel se i zrekonstruovaný Pivovarský výčep s teplou kuchyní a pivem přímo z tanku.
V prvním roce provozu se Únětickému pivu dostalo hned několika ocenění. V anketě Sdružení přátel piva zabodovala Únětická 12° jako Skokan roku a umístila se zároveň na 3. místě mezi dvanáctistupňovými pivy. Další cena pak putovala manželům Tkadlecovým od vydavatele časopisu Pivo, Bier and Ale jako osobnost roku v kategorii „Pivovar výstavem do 10 tis hl“. V roce 2012 obdržela od SPP Únětická 10°cenu jako nejlepší pivo ve své kategorii, v anketě zabodovala opět i Únětická 12° a i samotný Únětický pivovar. Ten byl v listopadu 2012 zařazen i mezi Českých 100 nejlepších v oboru zemědělství a potravinářství.
„Naším stálým cílem je navázat na historickou tradici Únětického pivovaru a oblibu místního piva, udržet malý, ale silný regionální pivovar, který bude vařit poctivé a kvalitní pivo,“ společně říkají manželé Štěpán a Lucie Tkadlecovi.
Dej Bůh štěstí!
Zdroj: www.unetickypivovar.cz