-
Sládek Starobrna: „Na kvalitu piva má vliv i okolní vzduch“
Po třech letech se do starobrněnského pivovaru vrátil jeho dlouholetý sládek Petr Hauskrecht, který se zasloužil o vznik řady pivních speciálů. Nyní stojí také u další revoluční změny, počátku výroby nepasterizovaných piv a říká: „Chceme přiblížit lidem chuť čerstvého piva bez jakékoliv tepelné úpravy před stáčením.“
-
Pacov – rodinný minipivovar z Vysočiny
Naše pivo se vaří ve varně klasickou dvourmutovou technologií z ryze českých surovin: moravský slad, žatecký chmel, kulturní kvasnice a pramenitá voda ze Strážiště. Po uvaření piva ve várně se ve spilce tzv. mladina zchladí na zákvasnou teplotu (tj. 12°C) a zakvasí pivovarskými kvasnicemi typu H. Poté probíhá hlavní kvašení v kvasných kádích po dobu…
-
V Pardubicích vaří Pernštejn
Vaření piva má v Pardubicích staletou tradici a sahá až do počátku 14.století. V roce 1491 zakoupil Pardubice od pánů z Pardubic nejbohatší moravský velmož v zemi, Vilém z Pernštejna, který si je vyvolil za centrum velkého panství a začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví. Právo vařit pivo se zpravidla pojilo k přesně…
-
RADEGAST – příběh hořkého piva
Nezaměnitelná chuť a říz správně hořkého piva Radegast jsou výsledkem umu nošovických sládků, kteří vaří Radegast dle odkazu prvního sládka Jaromíra Franzla. Právě on vtiskl Radegastu charakteristickou výraznou hořkost. K vaření piva používáme v Nošovicích kvalitní suroviny z Moravy a Slezska. Ne nadarmo nese naše pivo jméno pohanského boha.
-
Litovel – hanácké pivo
Staletá tradice piva v Litovli má svůj počátek v roce 1291, kdy udělil městu král Václav II. právo mílové. Toto privilegium opravňovalo výhradně litovelské měšťany vařit a šenkovat pivo v okruhu asi jedné míle, tedy zhruba v okolí 10 – 12 km. Pivo se ve středověku vařilo v právovárečných domech, kterých bylo tehdy v Litovli…